Základní údaje
Název: Energotrans, a.s.
Adresa: Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
IČO: 47115726
DIČ: CZ47115726
Základní kapitál: 511 000 tis. Kč
Počet zaměstnanců: 165
Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1784
Vedení společnosti
Ing. Jiří Baldík - ředitel a prokurista
Představenstvo:
předseda představenstva: Ing. Jan Špringl
člen představenstva: Ing. Tomáš Mareček
člen představenstva: Jan Slezák
člen představenstva: Ing. František Čupr
Dozorčí rada:
člen dozorčí rady: Mgr. Marek Janča
člen dozorčí rady: Mgr. Hana Krejčí, Ph.D.
člen dozorčí rady: Mgr. Marek Spurný
člen dozorčí rady: Miroslav Roubíček
člen dozorčí rady: Jiří Šmerhovský
člen dozorčí rady: Pavel Horálek
Předmět podnikání
výroba a rozvod tepla a výroba elektrické energie
Produkty
teplo, elektřina
Informační povinnost pro účastníky trhu s elektřinou v souladu s § 23, odst. 2, písmeno k) zákona č.458/2000 Sb. - Energetický zákon
Elektrárna Mělník I ( EMĚ )
Elektrárna Mělník I byla vybudována v letech 1956-1960 jako kondenzační elektrárna pro pořeby elektrizační soustavy systému elektráren ČEZ. V letech 1960-1988 byla spolehlivým článkem elektrárenské společnosti ČEZ.
Od poloviny osmdesátých let je Elektrárna Mělník I spojována s projektem "Zásobování hlavního města Prahy z Elektrárny Mělník (ZTMP). Pro tento účel prošla elektrárna rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací včetně vybudování nových provozů pro zajištění dodávky tepla pro Prahu. Byl vybudován napáječ o délce cca 34 km, jehož trasu tvoří pozemní vedení na nízkých patkách, které přechází po ocelových mostech dvakrát tok řeky Vltavy a čtyřikrát železniční trať. Pozemní komunikace jsou překonávány vrchním vedením nebo v prefabrikovaných kanálech.
První teplo do soustavy ZTMP bylo dodáváno na konci roku 1995, v dalších letech byly postupně připojovány další celky na území Prahy. V současné době je teplo z EMĚ I dodáváno až do oblasti Praha Krč a do nejvzdálenější části napáječe do oblasti Praha Modřany. K 1. 1. 2003 bylo provedeno i připojení otopné soustavy města Neratovice.
Kotelna:
Ve zdroji je instalováno 6 kotlů od výrobce VŽKG. Kotel je v konstrukčním provedení jako granulační, bubnový dvoutahový se šachtovými mlýny pro úpravu paliva před vstupem do spalovací komory, kde je palivo spalováno ve vznosu. Jako palivo se používá hnědé uhlí ze severočeské pánve.
Původní uspořádání kotlů bylo blokové (kotel + turbogenerátor) pro potřeby využítí kotlů byla provedena rekonstrukce na sběrnicový spůsob zapojení. Sběrnicové zapojení kotlů umožňuje plynulé provozování kotlů, jejich vzájemnou záměnu bez vlivu na provoz turbogenerátoru a lepší využití pro teplárenské účely.
Spotřeba uhlí:
- letní provoz - 60-70.000 t/měsíc
- zimní provoz - 120-198.000 t/měsíc
- roční spotřeba zdroje cca 1.500.000 t
Odstruskování kotlů je provedeno mokrou cestou, kdy struska z kotlů je splavována do žlabů a vedena do bagrovací stanice odkud je hydraulickou cestou dopravována na úložiště (kaliště), které je společné pro EMĚ I-EMĚ III
Popílek je dopravován suchou cestou pomocí pásových dopravníků na úložiště.
V letech 1988-1995 byla vybudována výměníková stanice pro budovaný tepelný napáječ pro zásobování teplem města Prahy. Teplonosnou látkou je horká voda , která je přiváděna do Prahy horkovodem o délce 34 km (Mělník- Třeboradice). Stanice byla vybudována tak, aby bylo možné v II. etapě zvýšit přenosovou kapacitu osazením další technologie.
V současné době je instalováno 10 ks čerpadel typu QHT 350, které zajišťují přenos topné vody do Teplárně Třeboradice. Ve stanici jsou instalovány výměníky pára/voda a redukce páry pro potřeby provozu soustavy.
Řízení výměníkové stanice je zahrnuto do řídícího systému Pražské teplárenské soustavy, kde centrální dispečink pro řízení soustavy je umístěn v Třeboradicích.
Chladící voda pro potřeby stanice je odebírána z Povodí Labe společným kanálem pro odběr říční vody pro EMĚ I, EMĚ II a EMĚ III
Odsíření:
V letech 1995-1998 bylo vybudováno v elektrárně odsíření zdroje mokrou vápencovou vypírkou. Byly postaveny dvě odsířovací jednotky, každá s výkonem cca 1.200.000 m3 spalin. Byla vybudována dvě sila na mletý vápenec, každé o obsahu 1.390 m3, který je dopravován po železnici v cisternách typu Raj a pneumaticky přepravován do zásobníku ve zdroji. Byla vybudována dvě sila na sádrovec, každé o obsahu 1.500 m3, který je dopravován z odsiřovacích linek.
V rámci ekologického projektu se připravuje efektivní využití odpadů z odsíření včetně prachu a popílku z elektrostatických filtrů.
spotřeba vápence činí za rok cca 38.000-40.000 t
produkce sádrovce:
- léto - 2.000-4.000 t/měsíc
- zima - 7.000-10.000 t/měsíc
využití sádrovce v současné době: 59 % roční produkce se prodá a 41 % jde na skládku
produkce popílku:
- léto - 10.000-17.000 t/měsíc
- zima - 22.000-28.000 t/měsíc
